Berdychovi

článek byl publikován 28. 10. 2015

Berdychovi

Dnešní focení s manželi BERDYCHOVÝMI bylo pohlazením. Po Všechnopárty, kde jsem vyprávěla, jaké to bylo líčit Tomáše na focení pro charitativní projekt na pomoc Kojeneckého ústavu v Krči, mi tuto práci produkce vydavatelství Mafra ušila, zdálo by se, skoro na přání. Byla to však náhoda.

Čekala jsem  u stolečku v kavárně Savoy, která nám poskytla malé zázemí pro nalíčení krásné Tomášovy manželky Ester a drobné úpravy samotného Tomáše. Přesně na čas se dvojice našeho zájmu objevila. Oba úsměv od ucha k uchu,  Tomáš si mě jasně pamatoval a hned se ptal a dneska miminka nebudou? (Před rokem jsme ho totiž fotili s malým miminkem v hotelu v centru Prahy. Velkoformátové fotky známých osobností se pak dražily na charitu.)

To mě moc potěšilo, protože jsou i takové známé osobnosti, se kterými se vidíte za týden po líčení a ani vás nepoznají. Času není nazbyt, a tak Tomášův rozhovor na kameru v rušné kavárně využívám k úpravě  dokonalé pleti Ester. Ještě nám zbyl čas na téměř až přátelský rozhovor. Pohotová výměna před kamerou a s Tomášem už debatíme o Všechnopárty, o jeho plánech, o životě. Mile se tetelí nad slovy chvály a se slibem, že skoukne můj výstup v České televizi se s celým týmem odebíráme na most Legií fotit. Je zajímavé, že v samotném centru není moc Čechů. Cizinci pokukují po známém sportovci, ale více se neodvažují obtěžovat. Pokračujeme na Střelecký ostrov.

Romantické focení podpoří i pár slunečních paprsků a všem se hned na obličeji objevuje úsměv. Je zvláštní, jak dva spokojení lidi dokážou změnit ladění okolí. Milá, veselá, pozitivní energie z nich jen čiší. Fotograf Michal Sváček nás s produkční Bárou poprosil o spolupráci. Ha, úkol. Máme zasypávat Berdychovy listím, paráda! Nabíráme si plné hrstě krásně žlutého listí a než Michal začne odpočítávat, tak mi Bára říká: "Ty se na to děsně soustřeďuješ?" "Já? Ne, vůbec, jen se zpřítomňuju a uvědomuju si, jak koukám tady na tu Vltavu a držím to listí a mám tu nejlepšího tenistu a jak někdo jiný sedí někde v kanceláři a ťuká do počítače. Uvědomuju si, jak mám krásnou práci!" Všichni se zasmějou a pokyvují hlavami. Hodina uběhla jako voda a tak se loučíme. Přeju oběma krásné dny a na Tomáše si ještě troufnu zavolat: "Jo a Tome, dál fandím u televize! Hodně štěstí!" Tak tomu říkám parádní začátek dne!