Detox mýho života

článek byl publikován 16. 9. 2020

Detox mýho života

Tento rok je pro mě rokem “zlomovým” a to v několika směrech. Rozeberu, ale zatím jen jeden zlom, který souvisí s mojí prací. Po 11 letech jsem se přestěhovala do nového bytu, který jsme si s přítelem pronajali. (Dyť píšu, že rozeberu jen jeden zlom. :-D) Stěhování z mé útulňoučké a vymazlené garsonky bylo velmi citové. Představa, že musím odejít, mě mnohokrát přivedla k pláči, ale věděla jsem, že se musím dívat dopředu a ne se pořád hrabat v tom, jak mi tu bylo krásně - samotný. Stěhovala jsem se podle svého tempa a to tempo mi zabralo skoro dva týdny! Skutečně jsem si to musela dávkovat. A poslední dávkou bylo stěhování oblečení. Přistoupila jsem totiž k radikálnímu detoxu šatníku! (Všechny moje klientky, které jsem kdy s touto službou obšťastnila, z celého srdce obdivuju a s pokorou se Vám klaním!!)
Nejdříve jsem brala ramínko po ramínku všechno oblečení jsem poctivě procházel a případně i zkoušela. Pak jsem, ale zjistila, že nemůžu nic vyhodit, že všechno nosím?! Pak jsem zkusila metodu, pár dní si odkládat vedle sebe věci, které opravdu, ale opravdu nosím. A to mi pomohlo. Zhruba polovina věcí skončila v obří tašce a následně v second handu. Rvalo mi to srdce, ale nedalo se nic dělat. Prostoru v novém bytě je málo.

 

Akce výběrové řízení na skříně. 

V podnájmu žádné úložné prostory nebyly a tak jsem musela přistoupit k výběrovému řízení na skříně. Roman se slovy:”Ty jsi na to odborník. Když ty budeš spokojená, já určitě taky” - to nechal na mě. Prošla jsem snad všechny známé obchodní domy v Praze, a pak po večerech všechny možnosti hledala znovu a znovu na internetu a uspokojilo mě až ASKO.

Pro někoho “babkovský” obchoďák, pro mě vysvobození, protože jsem si mohla na desítky skříňových sestav sáhnout a dlouhodobě do nich koukat kam co dám. Myslela jsem i na šperky a doplňky, které často používám.

 

S mírně regulovaným rozpočtem a s tím, že tam nejsme na furt nakonec vyhrála tahle skříň. 

 

Levou stranu skříně shora zabírají složené kalhoty, pod nimi visí nejoblíbenější šaty a úplně dole v průsvitném boxíku mám složené šátky, šály a čepice.

 

Prostřední nejširší část skříně je přidělena v horní části sukním, halenkám, bundám a sakům.

V horním šuplíku mám uložené šperky, čelenky a drobnosti. V dolním šuplíku mám srovnané spodní prádlo. V dolní policové části mám naskládané kabelky v ochranných pytlích.

 

Pravá část skříně je vyhrazena svetrům a mikinám, dále pak tričkům. Do boxů jsem umístila silonky a pod ně plavky a úplně dole mám věci na sport. Celou pravou část skříně jsem zruličkovala. Ruličky mě baví nejvíce, komínkům totiž už odzvonilo. Takhle mohu pohodlně brát věci i ze spodních vrstev a nic se nerozpadne. Navíc to šetří místo.

 

I po pěti měsících fungování s touhle “zázračně prázdnou skříní” jsem nadšená. Vše mám přehledně zorganizované a stále uklizené. A mělo to i dopad na moji duši. Je zajímavé, že mě napadají jiné možnosti, jak oblečení mezi sebou kombinovat. Zbytečně se nezabývám myšlenkami co si vezmu zítra na sebe, ale v předvečer se spíš chválím za to co se mi povedlo. Mám chuť i ostatní věci v bytě lépe organizovat.

 

Chcete také zažívat pocit lehkosti a svobody při každodenním výběru oblečení? Tak mi zavolejte, ráda Vám s tím pomohu. :-)